Popis metody střídavých rozptylových toků
Zkoušení střídavými rozptylovými toky
Při metodě střídavých rozptylových toků dvě magnetizační jha, jimiž protéká střídavý proud, bezdotykově magnetizují zkoušený materiál v příčném směru. Magnetický tok se soustřeďuje na povrchu materiálu a je tak obzvlášť citlivý pro detekci drobných povrchových vad od hloubky cca 100 µm. Vzdálenost mezi jhem a zkoušeným materiálem činí několik milimetrů. Mezi rameny jha jsou umístěny zkušební botičky s chráněnými sondami, které dotykově snímají povrch.
„Bodově“ působící sonda zachycuje v jednom okamžiku pouze velmi malou část celého povrchu. Proto již velmi malá vada materiálu vyvolá relativně velkou odezvu. V případě materiálu bez vad tvoří magnetický tok uzavřený okruh.
Vlastní rozptylový tok vzniká na otevřených povrchových vadách. Čím vyšší je nastavená frekvence jha, tím blíže k povrchu protéká magnetizační proud (povrchový jev). V případě výskytu povrchové vady materiálu vystupuje magnetický tok z povrchu materiálu nad vadu. Tento magnetický tok se označuje jako rozptylový tok a lze jej zaznamenat jako signál na uživatelském rozhraní.

Popis metody stejnosměrných rozptylových toků
Zkoušení stejnosměrnými rozptylovými toky
Metoda stejnosměrných rozptylových toků magnetizuje celý průřez materiálu. Tak je možné rozpoznat vady na vnějším a vnitřním povrchu trubky. Detekce vnitřních vad klesá s přibývající tloušťkou stěny. Pro detekci podélně orientovaných vad se vytváří magnetický tok kruhovitě, generují jej dvě rotující jha (viz vyobrazení vlevo). Rotující snímače magnetického pole zaznamenávají rozptylový tok vznikající na vadných místech. Pro detekci příčně orientovaných vad se vytváří magnetický tok pomocí dvou průchozích cívek, umístěných stacionárně v podélném směru (viz vyobrazení vpravo). Několik snímačů magnetického pole, umístěných stacionárně po obvodu, zaznamenává vystupující rozptylový tok.
