Zkoušení vířivými proudy je nedestruktivní postup ke zkoušení kovových povrchů, zda nevykazují vady typu trhlin či diskontinuit. Díky působení vysokofrekvenčního elektromagnetického pole lze takové povrchové vady v závislosti na jednotlivých požadavcích ručně nebo automaticky zjistit a vyhodnotit. Za optimálních podmínek je možná detekce vad již od hloubky 30 µm. Zkouška je zpravidla bezdotyková. Proto během zkoušení vířivými proudy nedochází k poškození ani znečištění povrchů. Moderní snímače, elektronika a softwarová řešení nabízejí rozličné možnosti použití a vyhodnocení v oblasti průmyslu výroby a zpracování kovů, nebo i mobilního použití při údržbových zkouškách. Spotřeba médií a vynaložená údržba jsou přitom tak minimální, že zkoušení vířivými proudy patří k jednomu z nejhospodárnějších a nejekologičtějších postupů nedestruktivního zkoušení a je proto i široce rozšířené při 100%-zkoušce ve výrobních procesech. Díky vysokým zkušebním rychlostem a automatizovatelnosti zkoušení navíc není narušen průběh výroby.

Zkoušení vířivými proudy v oblasti zkoušení polotovarů a součástí pokrývá frekvenční rozsah až cca 10 MHz a používá se ke zkoušení povrchových vad kovů. Obvykle se k tomu používají diferenční měřicí cívky v nejrůznějším provedení. Používají se jak standardní snímače, tak i snímače individuálně přizpůsobené potřebám zákazníka.

Hutní polotovary (dráty, tyče, trubky) se pomocí průchozích cívek kontrolují na příčné trhliny a bodové vady a pomocí rotačních snímačů se kontrolují na podélné vady. Pro zkoušení kriticky namáhaných míst komponentů je kromě toho možné použít i stacionární sondy. Výběr správných snímačů se přitom vždy orientuje podle zkušební aplikace. Tím je možné dosáhnout vysoké citlivosti pro detekci vad.

Při detekci kovů se pomocí metody vířivých proudů generuje elektromagnetické pole s jednou či dvěma frekvencemi, které slouží k detekci i nepatrného množství skrytých kovů (např. oceli, železa, hliníku, mědi, zlata, stříbra).

Při detekci kovových předmětů aktivními snímači vysílá detekční snímač elektromagnetické pole. To vytváří v detekovaném předmětu vířivé proudy, které samy také generují „sekundární“ elektromagnetické pole. Detekční senzor toto pole zaznamená a použije k vyhodnocení.